Neděle 30. prosince
Josef s Marií a malým miminkem odpočívali v klidu a v pokoji stále ve chlévě. Ukrytí hezky v teploučku. Tu a tam je přišli pozdravit a přivítat prostí lidé, kteří se dozvěděli tu krásnou novinu o narození jezulátka. Ne všichni však těm zvěstem věřili, objevilo se i mnoho pochybovačů a zpochybňovačů. „Jaképak jsou to řeči o narození krále světa. Vždyť jsou to jen babské povídačky,“ říkali ti nevěřící nedůvěřivci. Aniž by to věděli, svými řečmi udělali vlastně mnohé pro ochránění Ježíška a jeho rodičů. K té čisté rodině totiž přicházeli jen ti, kteří věřili, důvěřovali andělskému vedení…

V jedné z dalších nocí brzy po narození Ježíška, Josef i Marie tvrdě spali. I malý synáček zabalený v plenčičkách a teplé houni sladce podřimoval kolíbán několika krásnými anděli, kteří o něj bez ustání pečovali. Josefovi se zdál zvláštní sen… Zjevil se mu obrovský Anděl a takto k němu naléhavým hlasem promlouval: „Josefe, jste ve velkém nebezpečí. Hrozí vám velká bolest, utrpení a malému Ježíškovi smrt. Vzbuď svou ženu, zabalte všechno potřebné a rychle, ještě teď v noci, se vydejte na cestu pryč z Betléma. Už nemeškej ani chvíli. Jděte! Povedu vaše kroky.“ 

Josef procitnul z toho zvláštního snu. Polil jej studený pot. Celý roztřesený zašeptal: „Co to bylo? Andělské zjevení… Děkuji Ti!“ On věřil. Měl obrovskou důvěru ve vyšší vedení. Nepochyboval. Ihned vzbudil svou ženu. „Vstávej, má milá. Rychle vezmi synáčka. Nasedni na oslíka. Na nic se mě neptej, každé slovo je teď navíc.“ Marie trochu překvapená udělala, jak jí Josef nařídil. Hbitě, briskně, instinktivně. Za chvíli byli všichni z chléva pryč i s jehňátkem Snížkem a všemi nutnými věcmi. Ani stopa po nich ve stáji nezůstala. Noc je chránila svým tmavým pláštěm. Byli jako neviditelní. Josef se plně oddal v andělské vedení. Šediváčkovi kroky byly jisté. Oslík je vedl rychle směrem tam, kam zapadá slunce…

Inspirace:
Buďme i my důvěřiví. Věřme ve vyšší vedení. Dovolme si žádat o pomoc našim očím neviditelné přátele. Tato víra hory přenáší. Představme si, že nás stále opatruje náš anděl strážný, stále stojí za námi a je připraven se o nás kdykoliv postarat. Čeká však na to, až se k němu obrátíme. Naše modlitba jej vyživuje. Třeba si každý večer představme, že usínáme v jeho láskyplném objetí. Naučme to i naše děti a děti našich dětí (může to být jednou pro ně to nejdůležitější, co se od nás naučily...). To budou ale krásné sny…

Přileť ke mně Andělíčku
obejmi mě na chviličku
Rozsviť hvězdy, zavři den
pošli prosím krásný sen

Rembrandt Dream of Joseph

Autor: Rembrandt/ Název díla: Josefův sen